NOVINKY / NOVEDADES

K pravidelné aktualizaci a publikování nových příspěvků dochází jednou či vícekrát do měsíce na stránkách: NOVINKY, ODPAD, ODKAZY. Zbylé stránky se aktualizují 1 - 2x do roka (u nově založené stránky ROZHOVORY to snad bude s trochou štěstí i častěji : - ) )..

Vzhledem k tomu, že intenzita mého focení neustále roste, bohužel kapacita těchto stránek neroste úměrně s ní, jsem nucena omezit počet vkládaných fotografií. Co nenajdete zde najdete určitě na facebooku

PRAŽSKÉ SCHODY aneb hukot na Malé Straně , 9.5. – 19. ročník exhibičního závodu horských kol „Pražské schody“ skončil a ti z vás , kdo jste se přišli podívat, mi dáte určitě za pravdu, že šlo o velmi atraktivní podívanou.více fotografií najdete zde

S holkami v ateliéru

NEPTUN CUP, 21.4. – IV. ročník mezinárodních plaveckých závodů Masters. Focení sportu řadím mezi jedno z mých nejoblíbenějších, bohužel, pro kryté prostory s velmi špatným osvětlením nejsem vybavena a tak většinou trpím, protože mám určitou představu o výsledné fotografii, ale konečná podoba se této představě pouze přibližuje. V případě závodů na Strahově mě mrzí, že zde byly tak špatné světelné podmínky, protože zde bylo co fotit, ale nakonec téměř nic nevyšlo. .ucelená fotoreportáž zde

Petra Malíšková aneb focení za zvuku hudby, 21.2. – violoncellistka Symfonického orchestru hl.města Prahy FOK

„Pardubický bohém“ Luděk Vojtěchovský aneb z fotografa modelem na pár minut, Pardubice, 15.2. – focení lidí mám velmi ráda, zvláště pak v případě, že můžete fotit někoho, koho si vážíte, ať už po stránce profesní či povahové. Tímto děkuji panu Vojtěchovskému, že svolil k focení (není mnoho profesionálních fotografů , kteří by souhlasili, aby je někdo fotil a ještě k tomu fotografka-amatér :) ) .

Když ledy tají, foceno 12.2.

Andílci v ateliéru – focení jednoho miminka bývá pro fotografa zajímavé už třeba jen tím, že společná spolupráce s miminkem je vlastně nulová, miminko na toho šílence s fotoaparátem peče a dělá si co ono zrovna uzná za vhodné. Focení více miminek najednou je ještě zajímavější, protože si při něm fotograf uvědomí, že tady už nesvede vůbec nic, s nějakou předem promyšlenou kompozicí se může rozloučit a jediné co mu zbývá je relaxovat a čekat co ti andílci budou provádět :) . Ať žije improvizace a miminka - nejpřirozenější model, který můžete fotit, přirozeněji se vám nikdo nikdy tvářit nebude.

Barvy ulice – drobné záběry vzniklé při toulkách ulicemi

Zdenča a Berlínská zeď hadr, 11.12. – tak nám Zdenča svou přítomností pokřtila nové fotopozadí, tentokráte takové to bezva kýčovité. Už to chtělo změnu, pořád fotit na bílou, černou, šedivou a hnědou, to z toho jeden za chvilku zblbne, tak to teď budeme hezky kombinovat a hned to bude veselejší. Ať žije kýč.

Andrejka kopačková a barvy podzimu, 12.11. - kamenem úrazu při focení exteriérů je nevyzpytatelnost počasí. Několik dní či týdnů dopředu si dohodnete termín (sladit volný čas dvou a více lidí bývá často hodně náročné) a pak se ráno probudíte a všechno je jinak, prší, mrzne či napadl sníh a vy musíte focení zrušit nebo improvizovat a nafotit co jste původně vůbec nechtěli. Daleko lepší varianta je ta druhá, kdy se blíží dohodnutý termín, každý den je hnusný, ale v den focení se probudíte a je nádherně. A to byl náš dnešní případ, místo zatažené oblohy a teplot na nule, nám svítilo sluníčko a bylo nádherně. Matko přírodo, díky, hezky jsi to dnes zařídila.

Západ slunce na hradě Hazmburk – Vzhledem k tomu, že hrad byl otevřen pouze do 16:00 h, nechali jsme se zde zavřít, což bylo nevšední a příjemné, snad proto, že se člověk nenechává zavírat na středověkých hradech každý den. Nepříjemnou částí celé akce byl fakt, že mi při slézání hradební zdi praskly moje cestovatelské kalhoty : - ( . Největší radost jsem však paradoxně neměla ze západu slunce, ale z nafocení jednoho velice pohledného a sympatického páru, který se zde kochal romantickými pohledy a netušil, že si je vyhmátnu k focení. Tímto jim děkuji za vstřícnost s kterou se nechali nafotit.

Není nad ranní procházku, 28.9. - bydlet v Praze a mít to jen pár kroků do přírodního parku, to je štěstí a jsem ráda, že já takové štěstí mám, protože procházky po Čihadlech miluju, hlavně po ránu, když se příroda probouzí, sem tam se objeví nějaký ten pejskař, běžec nebo rybář , ale jinak nikde nikdo, prostě nádhera.

"PRAGUE PARA - CYCLING EUROPEAN CUP 2011", 17.9.- Evropský pohár handicapovaných cyklistů na Strahově přivítal na více jak 119 sportovců ze 16 zemí světa. Závodilo se od 10:00h do 16:30h a počasí závodníkům skutečně přálo.. Z důvodů nedostatku místa v „novinkách“ jsem zde umístila pouze 4 fotografie, celou sérii fotografií pak můžete vidět v galerii na facebooku.

Jedna žena, ale pokaždé jinak – Andrea Zavadáková, 30.8.

Barum Czech Rally Zlín 2011, 27.8..– léta jsem se chystala fotit rally, ale až teprve letos to vyšlo, hlavně počasí, to bylo luxusní, to že nevyšly fotky, to je detail, který napravím na dalším závodě. Naivně jsem si myslela, že to bude brnkačka, nebyla, ale bavila jsem se u toho výborně. Největším zážitkem bylo focení vozů na rychlých úsecích, to byl skutečně hukot. V cca. 180 km rychlosti se ve vzdálenosti 1- 1,50 m od vás prořítí vůz a vy se ho snažíte sledovat fotoaparátem, aby jste mázli pozadí. Vůz však profrčí tak rychle, že ho na snímku vůbec nezachytíte nebo ho zachytíte, ale už jen jeho zadní část, v lepším případě zachytíte vůz celý, ale je stejně dobře rozmazaný jako to pozadí. Hold , každé začátky jsou těžké.

Na skok do Severních Čech – pár snímků určených zvláště těm z vás, kteří jste v Severních Čechách ještě nebyli a rádi by jste navštívili alespoň pár míst. V této sérii fotografií jsou zachycena pouze města, focením zdejší krajiny se budu věnovat v jiném příspěvku. Za všechny prezentovaná místa určitě doporučuji návštěvu Jablonecké radnice. Čím jsem starší, tím více se nechávám unášet krásou funkcionalismu, který mě uchvacuje svou eleganci, relativní jednoduchostí, harmoniií tvarů a vhodného výběru stavebních materiálů (zvláště ve výzdobě interiérů). Jablonecká radnice je skutečně podařeným kouskem architekta Karla Wintera. Za zmínku stojí také Česká mincovna v Jablonci, vznikla zde po rozpadu republiky a kromě české koruny se zde razí také pamětní mince či zlaté pruty, vhodné pro lidi, kteří si do zlata chtějí uložit majetek. V současnosti nejdražší mincí v prodeji je 1kg vážící zlatá mince Emy Destinové, její cena se pohybuje kolem 1.200.000 Kč (cena se mění dle kurzu zlata). Kusů bylo vyraženo pouze 100 a o zájemce není nouze.

Kostel sv. Františka - Turnov

Liberecká radnice

Valdštejnské domy - Liberec

Radnice Jablonec nad Nisou

Jablonec -pohled z Petřína

Vyhlídka Petřín - Jablonec

Přehrada Mšeno - Jablonec

Česká mincovna - Jablonec

Interiér radnice - Jablonec

Židovský hřbitov - Turnov

Viadukt - Smržovka

Nehostinný srpnový Ještěd

Davidova Hostina obrů aneb posezení na autobusové zastávce – pravidelný návštěvník mých stránek ví, že mám pro dílka Davida Černého prostě slabost. Asi to bude tím, že se mi zatím líbilo vše, co jsem od tohoto autora na vlastní oči viděla. Jeho tvorba na mě působí vždy svěže, vtipně, má myšlenku a schopnost upoutat pozornost diváka, což u jiných autorů mnohdy postrádám, např. Knižákova tvorba ve mně nevyvolává sebemenší špetku pocitu, vlastně je to takové spatlalé "nic". Naopak Černého věci u mě vyvolávají emoce a o tom si myslím, že tvorba vlastně je, měla by na diváka zapůsobit, ať už kladně nebo záporně. Zastávka v Liberci je vším jen ne nudnou a člověk si čekání na autobus může krátit příjemným přemítáním nad tím, kam na ty nápady p. Černý vlastně chodí.

Sen letní noci aneb Bárta a Kusturica na vodě, 22.7.11 – nevím jak vy , co jste také byli, ale já si koncert na Vltavě pořádaný v rámci II. ročníku Festivalu Sen letní noci fakt užila. Ti co byli mobilní neboli měli na čem připlavat si akci užili asi nejvíc, protože mohli zaparkovat hned pod pódiem, umístěným na pontonu na Vltavě. Diváci kteří koncert sledovali z Mostu Legií viděli na pódium blechy no a tisíce diváku, kteří okupovali Smetanovo nábřeží a Střelecký ostrov, tak ti neviděli zhola nic, ale slyšet bylo skvěle všude. Klidnější část obecenstva vzorně stála na mostě a nábřeží, neklidná část polehávala, posedávala, tančila, popíjela, zpívala a jinak dováděla dole na ostrově. Z ostrova také vyplouvala soukromá plavidla, která dodávala celé akci zajímavý a napínavý ráz, protože, když už člověk nic neviděl z toho co se dělo na pódiu , tak aspoň pozoroval, jestli se některé z plavidel pod tíhou přeplněné a alkoholem ovíněné posádky alespoň nepotopí. Dan Bárta byl výborný, Kusturica se svou kapelou The No Smoking Orchestra bezkonkurenčně lepší. Celá akci byla zakončena ohňostrojem, kdo si došel na Karlův most, tak viděl dva, jeden nad Rudolfinem a druhý nad Střelečákem.Přikládám pár foteček, více můžete vidět zde

Co se děje v trávě II. aneb kde čerpal inspiraci Sekora – možná to znáte, procházíte se travou a vždy když došlápnete, tak před vámi uskakují kobylky a koníci. No a teď si představte, že to rychle skákající a v travním porostu mizející „nic“ máte vyfotit. Vřele doporučuji, když se vám podaří k nim dostat , tak je na ně hezká podívaná.

Co se děje v trávě I. - není těžké pochopit proč fotografové propadají focení vážek, já jim propadla před pár lety. Mé výsledky dosahují vždy jen průměrnosti, asi to bude také tím, že nejsem na takové fotografování vybavena, ale i tak mám z každého jen trochu povedeného snímku ohromnou radost a radost bych měla i kdyby žádný nevyšel, ono samotné focení spojené s pozorováním života a chování vážek vás tou radostí naplní. Letos jsem zkusila prvně fotit vážky za letu a musím říct, že to byl hukot, ti z vás kdo se nudíte neutrácejte za medvídka mývala, ale běžte fotit vážky v letu, ohromně se u toho pobavíte.

Krásy Polabské nížiny – krásně zvlněná krajina , rybníčky, lesy a louky prostě nádhera , vhodná zvláště pro málo zdatné cyklisty. Jestli vám bude přát počasí jako mně , určitě budete nadšeni.

Pár zastávek v Západních Čechách – opět neplánová akce, rychlo výlet do Západních Čech a návštěva pro mě doposud neznámých míst. Za všechny jmenuji Ostrov, malé, ale udržované městečko, Sokolovská pánev s těžbou hnědého uhlí, město Sokolov, při jehož prohlídce si nelze nevšimnout velkého množství asijských prodejců, očních optik, heren a pohřebních služeb, Slavkovský les s nádhernými výhledy do krajiny či Bečov nad Teplou s profláklým zámkem, ukrývajícím slavný relikviář sv. Maura.